Identita je mnohohlasým vytvořením, které zahrnuje zemi, jazyk, zvyky a jako důležitou část jsme na této show často hovořili – potraviny. Když vyšla kuchařka Diny Begum Made in Bangladesh: Recepty a příběhy z domácí kuchyně, byli jsme nadšeni, že se podíváme na identitu, která je tak pestrá, složitá a chutná.
Geograficky a historicky podstatné je, že Bangladéš je relativně nová země, která získala svou nezávislost v roce 1971. Nachází se u Bengálského zálivu, sousedící s Indií a Myanmarem (dříve Barmou). Dříve byla součástí Indie a dočasně, v letech 1947 až 1971, byla Východním Pákistánem po rozdělení Indie. Poté v roce ’71 vznikl Bangladéš. Je to poměrně nová země, ale vždy měla velmi výraznou přítomnost v oblasti jídla a kultury.
Co se týče jídla, jsou zde určité překrývání s bengálskou kuchyní, která sousedí hned vedle. Existuje mnoho podobností, protože Bangladéš, když byl součástí Indie a i poté, byl bengálský. Celá tato oblast, kterou dnes tvoří Západní Bengálsko, je nyní částí Indie i Bangladéše. Jsou zde rozdělení, ale jazyk je stejný a existuje mnoho podobností v oblasti jídla. Zejména kolem Dhaky, která je hlavním městem Bangladéše, jsou více podobnosti s Západním Bengálskem a tamější bengálskou kuchyní. Já osobně ji označuji jako bangladéšskou, aby to bylo jasně odlišeno od bengálské kuchyně, ale můžete ji také tak nazývat.
Bangladéšské jídlo se liší od bengálské kuchyně, ačkoli existují určité podobnosti ve vůních a některých pokrmech. Čím více se vydáte na jih Bangladéše, do různých regionů, každý region má svou vlastní jedinečnou kulturní kuchyni. Jsem například ze Sylhetu, což je na severovýchodě země, a ta je zcela odlišná. Máme hodně nakládaných a sušených ryb, chilli papričky, citrony používané v polévkách a omáčkách a hodně ryb. Ryby a rýže jsou hlavními potravinami této země. I když existují podobnosti, řekl bych, že je velmi odlišná a zcela jedinečná oproti západobengálské kuchyni.
Když se ptáme Diny Begum, kde vyrůstala v Londýně a co jí pomohlo formovat její bangladéšskou identitu tam, sdílí: “Žiji v Londýně od svých čtyř let, takže skoro celý svůj život. Přestěhovala jsem se sem, když jsem byla velmi malá a vždy jsme měli silné spojení s naším bangladéšským dědictvím, jídlem a kulturou díky mým rodičům a rozšířené rodině. Ačkoli jsem Bangladéš navštěvovala málo, měla jsem silné spojení s příbuznými, kteří nás navštěvovali z Bangladéše, a dlouhodobými telefonáty z 90. let, kdy všichni křičeli. Bylo to živé a lidé přiváželi dárky ze svých návštěv Bangladéše. Vždy jsme měli silné kulturní spojení se svým dědictvím a chodili jsme na bengálské kurzy, učili jsme se jazyku, poezii a literatuře. Vždy jsem se cítila velmi propojená a naučila jsem se vařit od své matky a babičky. Viděla jsem je vařit, když jsem vyrůstala, a od velmi mladého věku jim pomáhala. Když mi bylo starší, bylo mi velmi důležité uchovávat a zdůrazňovat tyto pokrmy nejen pro bangladéšské lidi v diaspoře, ale také pro lidi, kteří mají zájem o tuto kuchyni a o celý Bangladéš.”
Jak Dina Begum dále popisuje, měla dvě hlavní cesty do Bangladéše, o kterých se zmiňuje ve své knize. Jedna cesta byla, když byla teenagerem, a druhá byla později, jako dospělá. O každé z těchto cest říká: “Když jsem byla teenagerem, podnikla jsem svou první cestu zpět do Bangladéše. Byli jsme hlavně ve vesnici v Sylhetu. Milovala jsem tu cestu především kvůli zaměření na jídlo. Byli jsme napájeni chutným jídlem od rozšířené rodiny. Viděla jsem zde pěstované plodiny na naší farmě, dobytek a ryby z jezer. Všechno bylo prakticky doma vypěstované. Měli jsme každý den čerstvá, chutná jídla vařená nad dřevěným ohništěm. To ve mně probudilo zájem a uvědomila jsem si, že příchutě jsou v Bangladéši velmi odlišné od Spojeného království, i když jsme měli tradiční jídlo. Byla zde mnohem větší pestrost a tradiční zelenina a použité ingredience dělaly obrovský rozdíl. Když jsme pak stále stárli, můj otec měl zahrádku nebo komunitní zahradu, když jsme se přestěhovali do domu. Začal tam pěstovat plodiny, které jsme viděli v Bangladéši – měkká dýně, dýně, listové zeleniny. Opravdu jsem si tak uvědomila důležitost čerstvých surovin v bangladéšské kuchyni. Když jsem se vrátila na výzkumnou cestu pro svoji knihu, strávila jsem většinu času v Dhace, což je hlavní město, ale neměla jsem tam strávit příliš mnoho času. To bylo odhalení, protože, jako v jakémkoli hlavním městě, sem lidé přinášejí své regionální jídlo. To bylo skvělé zejména z hlediska stravování a prohloubení mého představ o knize.”
Pokud se zeptáme Diny Begum, co by měli přidat do svého arzenálu, kdo již má dvě plastové krabice plné koření na indickou kuchyni, popíše nám zde pár věcí specifických pro bangladéšskou kuchyni: “Jeden věc, která je také běžná v Západním Bengálsku, a pokud ji ještě nemáte, určitě byste měli získat panch phoron, což je bangladéšská nebo bengálská směs pěti koření. Skládá se z černucha, fenyklu, kmínu, koření a hořčičných semen. Je to lahodně pikantní, aromatická směs koření používaná na začátku vaření v horkém oleji. Používá se převážně pro masové a vegetariánské pokrmy.
Podle toho, co říká, je také důležité mít hořčičná semena samostatně, buď tmavá nebo světlá. Velmi důležitý je také hořčičný olej. Existuje spousta diskuzí o tom, zda je hořčičný olej vhodný pro konzumaci, ale je dostupný.
Dodonášíme pandemii připraveni
Časté otázky (FAQ):
1. Co je identita?
Identita je mnohohlasým vytvořením, které zahrnuje zemi, jazyk, zvyky a potraviny.
2. Kde se nachází Bangladéš a jaká je jeho historie?
Bangladéš se nachází u Bengálského zálivu a sousedí s Indií a Myanmarem (dříve Barmou). Získal svou nezávislost v roce 1971 poté, co byl dříve součástí Indie a poté Východním Pákistánem.
3. Jak se bangladéšská kuchyně liší od bengálské kuchyně?
Bangladéšská kuchyně má určité podobnosti s bengálskou kuchyní, ale také se od ní liší. Existuje jazyková a kulturní podobnost, ale každý region Bangladéše má svou vlastní unikátní kulturní kuchyni.
4. Jaké suroviny jsou specifické pro bangladéšskou kuchyni?
Některé suroviny specifické pro bangladéšskou kuchyni jsou panch phoron (směs pěti koření), hořčičná semena a hořčičný olej.
5. Jak se Dina Begum identifikuje s bangladéšskou kulturou?
Dina Begum žije v Londýně, ale její rodina a dědictví jsou z Bangladéše. Má silné kulturní spojení s bangladéšským jídlem a kulturou a získala své znalosti a dovednosti vaření od své matky a babičky.
Související odkazy:
– Made in Bangladesh Cookbook: Oficiální stránka kuchařky Diny Begum s recepty a příběhy z bangladéšské domácí kuchyně.